Když se řekne Florbal Židenice, většina florbalového rybníčku si vybaví právě ji. Je židenickým patronem a srdcařem. Málokdo obětoval kus svého života florbalu a rozvoji oddílu tak, jako právě ona. Hrdinkou dnešního příběhu je Šárka Stará! 

Hráčka, hospodářka, sekretářka, sportovní manažerka, trenérka. Šárka Stará je ženou mnoha funkcí. V Židenicích si totiž vyzkoušela všechny možné i nemožné pozice. Členkou je od prvopočátků. Byla jednou z hráček, které už v roce 2002 doplňovaly muže na florbalových trénincích v židenickém Sokole. Do oficiálních soutěží naskočila v první sezoně ženského A-týmu a za ženy hrála s pauzami v těhotenství až do roku 2013. O rok dříve, tedy v roce 2012, započala svou trenérskou dráhu. Nejprve trénovala ženské béčko a poté se přesunula k mládeži. Pod svými křídly měla elévky, mladší žákyně, starší žákyně, dorostenky, ale nejvíc času strávila u těch nejmenších - u přípravky. Podařila se jí vychovat velká spousta sportovců a florbalistů. Od úplných začátků navíc klubu pomáhá v roli hospodářky a plní také roli jednoho ze zmocněnců. Po odloučení od Sokola byla mezi lety 2016 a 2020 součástí výkonného výboru klubu. Píše se rok 2022 a Šárka Stará je jedním ze tří zaměstnanců, který zajišťuje chod klubu z pozice sekretáře, a zapáleným trenérem přípravky. Florbal ji před dvaceti lety nadchnul natolik, že u něj zůstala až doposud. “Úplně nejzásadnějšími momenty je to, že jsem si vzala za manžela Jirku Starého a v roce 2014 jsem se rozhodla, že dám florbalu přednost před architekturou a budu se mu věnovat naplno,” ohlíží se zpátky Šárka Stará na ta nejdůležitější rozhodnutí v jejím životě. 

V klubu je od jeho začátku, tedy od roku 2002. Zažila tak toho jak na florbalových palubovkách, tak v zákulisí, opravdu hodně. Co patří mezi její nejlepší vzpomínky? “Společné zážitky na turnajích, ať už v roli hráče nebo trenéra. Jako hráčka si pamatuji na úplně první turnaj Slovak open, nebo na stejný turnaj v roce 2009, kdy jsme jako židenické béčko porazily áčko a skončily celkově druhé. Nesmím opomenout postup do Extraligy, což byl velice důležitý moment v historii klubu. Jako trenér ráda vzpomínám na OpenGame s přípravkou, kdy mi rodiče donesli velkou kytici a poděkovali za to, jak děti trénuji, a co pro ně dělám. Parádním zážitkem byl turnaj ve Falunu, kde jsme získaly cenu Fair play, a všechny stezky odvahy a různé zážitky z příměstských táborů a soustředění. Těch pozitivních zážitků je opravdu hromada, takže se nedají všechny vyjmenovat.” 

Za těch dvacet let se musela potýkat i s nepříjemnými situacemi. Vždy ji velmi mrzí, když někdo z klubu odchází, o to víc když odchází ve zlém. “Nerada vzpomínám v roli hráče na letní přípravu. Vím, jak je důležitá, ale ta dřina! Samozřejmě také na odchody hráčů či trenérů, kteří neodcházeli v dobrém. Na lidi, kteří mě ranili či zklamali. Nejsilnějším negativním zážitkem je loňský odchod 30 hráček do Hattricku. Většina těchto holek prošla mým vedením v přípravce, o nich i jejich rodičích jsem si myslela, že jejich srdce patří Florbalu Židenice. Mrzí mě, jak někdo rychle dokáže zničit práci, které někdo jiný věnoval kus svého života. Naštěstí jsme se z toho jako klub oklepali, poučili a fungujeme dál. Přesto to hodně bolelo.” 

Práce ve florbalovém prostředí je časově i psychicky náročná, přesto Šárku Starou stále baví. Naplňuje ji zejména trénování nejmenších židenických capartů. “Bavilo a stále mě baví se zlepšovat a posouvat. Mám ráda, když za sebou vidím dobře odvedenou práci. Baví mě trénovat, učit hráče nové věci a vidět, že je to baví, že mají radost z toho, co se naučili. Ráda vymýšlím nové hry a cvičení. Myslím si, že se mi za ty roky povedlo u spoustu dětí vypěstovat lásku ke sportu a k florbalu. Naučit je mít radost z pohybu, ale třeba je také naučit prohrávat, což ke sportu i k životu neodmyslitelně patří. Vím, že se mi spousta věcí nepovedla, ale nejsem dokonalá a stejně jako i ostatní, i já dělám chyby. Dříve, když jsem měla na starosti i sportovní složku, se mi například nepovedlo vybudovat kolektiv trenérů, kteří by si navzájem věřili a respektovali jeden druhého. Je to náročný a dlouhodobý proces, který se ne vždy povede.”

Z pozice sekretářky klubu má na starosti administrativu, zajištění hal či dotací nebo správu rozpočtu. “Za co jsem moc ráda je to, že jsme jako klub byli vždy finančně stabilní. Nikdy jsme se nezadlužili a vždy jsme své závazky plnili včas,” doplňuje. Šárka Stará je pečlivá, zodpovědná a má ráda řád. “Vždy ráda spolupracuji s lidmi, se kterými platí to, na čem jsme se domluvili, se kterými se vzájemně respektujeme a umíme najít společné řešení. Za těch dvacet let je lidí, se kterými jsem ráda spolupracovala, opravdu hodně. Ale raději je nebudu jmenovat, abych na někoho nezapomněla,” dodává s úsměvem. 

Šárka Stará ví, že Florbal Židenice má své rezervy, má na čem pracovat. Přesto vnímá, že jeho progres za uplynulých 20 let je enormní. “Ten posun je obrovský. Z party kamarádů, kteří v tělocvičně běhali za děravým míčkem, vznikl klub s téměř 500 členy, několika zaměstnanci, dalšími pracovníky a téměř 30 trenéry. Patříme mezi TOP 30 klubů v republice, za což jsem hrozně ráda. Neustále se snažíme posouvat dopředu a věřím, že má klub růžovou budoucnost.”

Za dvacet let Šárka Stará odehrála v Židenicích 96 zápasů, na lavičce odkroutila úctyhodných 488 klání a sama se velkou měrou zasadila o to, že Florbal Židenice je jedním z největších klubů nejen v regionu, ale i v České republice. Šárko, přejeme ti spoustu dalších let v klubu a hlavně pevné zdraví!