Florbal Židenice byl založen před 20 lety jako mužský oddíl. Avšak v roce 2022 jej má florbalové prostředí v povědomí spíše jako ženský klub. Jak se tedy rodilo družstvo složené pouze ze zástupkyň něžného pohlaví? 

V židenickém Sokole hrál florbal pro zábavu téměř každý, kdo měl chuť. Jak chlapi, tak dámy. Ještě před založením florbalového oddílu TJ Sokol Židenice tak probíhaly tréninky mužů i žen společně. V úplných začátcích muže doplňovala zejména sestra Jiřího Starého Jana, která se později vdala za dalšího zakládajícího člena Martina Bauera, a dcera starostky sokola Věry Drápalové Gába Drápalová, dnes Úlehlová. Tyto dvě hráčky, které tehdy odešly z brněnských Bulldogs, postupně doplnily další 2-3 nadšené florbalistky, mezi něž patřila i současná sekretářka a manželka Jiřího Starého Šárka (za svobodna Medková). Po naskočení mužů do oficiální soutěže Českého florbalu ale pro dámy na trénincích nezbylo místo.

Florbal je však bavil natolik, že se v něm rozhodly pokračovat. Zajistily si místo na Sokole a začaly trénovat samostatně. Tým se postupně rozrůstal. Z gymnázia Křenová přišlo 6 hráček včetně brankářky, zapojilo se také úderné trio, interně nazývané jako „krutorky“. „V úplných začátcích jsme s chlapama hrály společně, když se ale přihlásili do soutěže, tak jsme se oddělily. Postupem času nás přibývalo a když nás začalo pravidelně chodit na tréninky 12, tak jsme si řekly, že se zkusíme také přihlásit do ligy. Důležitý byl příchod krutorek, které do našeho slušného a hodného týmu dodaly notnou dávku ráznosti a tvrdosti,“ zavzpomínala s úsměvem na tváři na zrod ženského týmu Šárka Stará.

A tak se taky stalo. Židenice tak do sezony 2004/2005 přihlásily i ženské družstvo, které bylo zařazeno do 2. ligy divize III.  (druhá nejvyšší soutěž, pozn. red.). První a zároveň hrající trenérkou se stala již zmíněná posila z Bulldogs a sestra Jiřího Starého Jana. Ženy potřebovaly před historicky první soutěžní sezonou nabrat zápasové zkušenosti, a tak se vydaly do Bratislavy na přípravný turnaj Slovak Open. „Dresy jsme měly zapůjčené už ani nevím od koho, ale měly jsme je jak noční košile. Co píská a ukazuje rozhodčí jsme vůbec netušily,“ popisuje humorné začátky Šárka Stará.

Židenické ženy přidaly k tréninku v malé sokolovně další trénink na větší hale. Zpočátku dojížděly do Slavkova a poté trénovaly na Purkyňové. Jaký byl jejich cíl před první sezonou? Bavit se florbalem, nabrat co nejvíce zkušeností s týmovým sportem a jeho fungováním, a postupně se zlepšovat. „Pro ligové zápasy jsme měly za cíl nedostat 10 a více gólů“, pokračuje Stará. Druhá liga se tehdy hrála turnajově, ženy tak hrávaly dva zápasy za den, domácí turnaje pořádaly v Pohořelicích. V úvodní sezoně narazily například na Otrokovice, Pepino Ostrava, Opavu, Havířov, Zlín nebo Prostějov. Sezonu nakonec zakončily na předposledním místě, když získaly pět bodů a za sebou nechaly pouze tým Orlové. Předsezonní cíl však splnily, ani jednou totiž neinkasovaly deset branek!

V následující sezoně 2005/06 se židenické ženy posunuly do vyšších pater tabulky. Změnil se i hlavní cíl, tentokrát jím bylo nedostat víc jak 5 gólů! Před sezonou z důvodu těhotenství dočasně odstoupila hrající trenérka Jana Bauerová, kterou nahradil na pozici kouče bratr jedné z hráček, Zuzany Koláčné, Martin Kabát. Původní cíl neobdržet více než 5 branek ženy sice nesplnily, ve čtyřech zápasech totiž inkasovaly 5 a více gólů, mrzet je to ale nemuselo. Díky devíti výhrám a šesti remízám se totiž vyšplhaly až na osmé místo tabulky. S přibývajícími sezonami se zvyšovaly ambice týmu, který si začal brousit zuby na postup do nejvyšší soutěže. Postup do Extraligy ženy vybojovaly o další dvě sezony na to, tedy v sezoně 2007/08. Od té doby Židenice nepřetržitě hájily extraligovou příslušnost. Až do sezony 2021/22, kdy bohužel nejvyšší soutěž po 15 letech opustily. O tom všem ale až později….