V nové sezóně rozšíří síť partnerů společnost Simple Lift, která se zabývá prodejem manipulační techniky, servisem a dalšími službami jako je analýza a monitoring techniky.
Kluci i holky absolvovali během prázdnin soustředění. Zázemí pro naše hráče a hráčky poskytl Lipník nad Bečvou. Pět dní tak židenická mládež ladila dovednosti na novou sezónu. Průběh soustředění zhodnotil šéftrenér mládeže David Bednář.
Každý rok odjíždí početné skupiny židenické mládeže do Lipníku nad Bečvou na klubové soustředění. I letos jsme na místě prostřídali čtyři turnusy. Ženy a muže a také holky a kluky. Obě mládežnická soustředění trvala pět dní a kromě florbalových i kondičních tréninků nechybělo ani testování. O celém soustředění jsme se pobavili s šéftrenérem mládeže Davidem Bednářem.
Jaké byly cíle letošního soustředění mládeže? Lišily se cíle holek a kluků?
Cíle našich mládežnických soustředění se liší spíše podle věkových skupin. Obecně je cílem u všech skupin začít pracovat na rozvojových i týmových věcech u každé skupiny, na které se po soustředění plynule naváže. Právě tato návaznost je pro nás klíčová, aby soustředění nebyla vytržená z kontextu rozvoje dívek i chlapců, ale byl to výrazný článek letní přípravy pro starší kategorie a seznamovací soustředění pro menší děti, kde začneme plnit tréninkový plán dané sezóny. Tomu odpovídalo rozdělení tréninkových skupin na soustředění i jednotlivé cíle, které jsme si s realizačními týmy před oběma turnusy stanovili.
Nezbytná je v tomto úzká spolupráce, jelikož hlavní trenéři a asistenti do cílů přinášejí především znalost skupiny a vizi na co právě u jejich skupiny je potřeba zaměřit pozornost. Já jako šéftrenér pak dbám na ony návaznosti, aby práce jedné skupiny navazovala na práci té druhé a mládež nám vždy fungovala jako jeden velký celek se společným cílem.
Jaká panovala atmosféra na jednotlivých turnusech?
Atmosféra na turnusech k mé radosti odpovídala tomu, jak k mládeži v Židenicích přistupujeme. Nazval bych ji soustředěná, pracovitá, a přitom stále uvolněná a s velkým množstvím zábavy. Trenérům se podařilo moc hezky pracovat s tím, kdy je potřeba se opravdu soustředit na důležité věci a kdy je čas na zábavu, která nemůže chybět ani u těch nejmenších, ani u těch nejstarších skupin.
Byl prostor i na nějaké mimoflorbalové aktivity?
U malých dětí jsme mimoflorbalové aktivity zařazovali často a cíleně, jelikož všestrannost je u těchto věkovek prioritní. Hrály se honičky, fotbal, vlajkovaná, nejrůznější táborové hry s různými výzvami pro děti. U starších kluků a holek část času mimo halu zabraly týmové porady, prezentace hry nebo videorozbory. I tak jsme mnoho hodin strávili týmovými aktivitami, které pomáhají rozvíjet spolupráci, otevřenost nebo důvěru a další důležité aspekty týmu.
Je něco, co jste na soustředění dělali jinak oproti těm minulým?
U mladších kategorií bych řekl, že bychom tolik rozdílů nenašli. Soustředění v tomto ohledu už máme skvěle zaběhnutá a spíše jde vždy o to vymyslet zábavný, pestrý a rozvíjející program, než silně měnit podobu akce. Obecně jde vidět, že naši trenéři už mají s vedením týmů na soustředění široké zkušenosti, čímž se zvyšuje sportovní kvalita akce i její plynulá organizace.
Hodně nových prvků bych spíše vytyčil u starších kategorií. Tam jsme opravdu pojali soustředění jako prostor pro nastavení týmového fungování i herního pojetí, což nám umožnil i fakt, že se soustředění účastnily až na výjimky kompletní tréninkové skupiny juniorek nebo dorostenců, tedy týmů hrajících celostátní soutěže.
Oba týmy si nastavily nejen svá pravidla, ovšem především týmové hodnoty nebo i odpovědnosti a role jednotlivých hráčů a hráček do sezóny.
Hezkým příkladem pro představu byly sociální sítě, které si dvě z hráček vzaly za celé soustředění na starosti a vytvořily spoustu super obsahu. Stejné role se pak chopí i v sezóně. Jde možná o na první pohled malou věc, ovšem právě schopnost a chuť převzít za něco odpovědnost je v dobrých týmech jedna z klíčových vlastností.
Jak se hráči a hráčky vypořádávali s náročným programem?
Program zejména pro starší náročný byl a mimo halové tréninky zahrnoval i pokračování v letní přípravě.
Plán obou akcí byl zároveň vypracovaný tak, aby zatížení hráčů a hráček bylo tak akorát. Zapojené byly i kompenzační bloky nebo lehké aktivity se spíše odpočinkovým charakterem. Ke konci soustředění už samozřejmě síly docházejí i s tím jsme ovšem počítali a poslední den už tak bývá spíše prostor pro soutěže a hry, než náročný trénink. V průběhu akce samozřejmě pracujete i se zpětnou vazbou od hráček a hráčů, podle níž jde taky zátěž na místě upravit.
Paradoxně myslím, že náročnější mohlo být pro starší kategorie vstřebat množství informací nebo témat, která se na soustředění řešila. Tyto věci se můžete snažit dělat interaktivní a poutavé, ovšem i tak je složité udržet vždy pozornost. Musím tedy ocenit holky i kluky, že v tomto ohledu byli aktivní a celá spolupráce do sezóny se krásně nastavila.
U menších dětí mám pak s nadsázkou pocit, že vypořádat se s náročným programem mohlo být větší výzvou pro trenéry než pro děti, které mají na první pohled nevyčerpatelné zdroje energie.
Byl vidět v průběhu soustředění konkrétní posun? A případně v jakých aspektech?
Posun byl vidět zejména v herních principech, tedy v chování a rozhodování hráček a hráčů ve hře, kde se nám dařilo posouvat řešení konkrétních situací nebo fází hry. Méně viditelný je posun v dovednostech, které za pět dní těžko posunete tak, aby byl vidět veliký progres a jde o dlouhodobější záležitost.
Celkově ovšem pro nás mládežnická soustředění neslouží k zarputilému honění rychlé a krátkodobé formy. Cílem je právě dlouhodobý rozvoj, ke kterému jsme učinili spoustu a spoustu důležitých kroků.
Byly momenty, kdy vás holky nebo kluci něčím překvapili?
Překvapením celého soustředění asi zůstane aktivita starších holek ve vztahu k těm mladším. Kdy přímo od jedné z dívek vzešla iniciativa na večerní hru pro naše žákyně a elévky, kterou pak už ve větším kolektivu holky nachystaly a s pomocí nás trenérů odvedly. Byl to hezký příklad stmelenosti a přátelství v našem klubu i mezi kategoriemi a ukazuje na správné hodnoty, kterými mládež vedeme.
I letos proběhlo na soustředění testování. Jaké bylo?
Testování jsme dělali letos tak jako každý rok stejným způsobem už počtvrté, abychom mohli meziročně porovnávat výsledky. Toto meziroční srovnání, které už i z letoška máme vyhodnocené nám ku radosti vychází celkově příznivě a potvrzuje tak, že se naši hráči a hráčky posunují rok co rok a z mládeže odcházejí do dospělých družstev lépe a lépe připraveni.
Zároveň vidíme, v čem se zlepšujeme rychleji a v čem musíme více zabrat. Tato data se pak propisují do tréninkových plánu už od nejmenších, abychom pracovali maximálně koncepčně.
Co je pro nás trenéry stále trochu výzvou je vysvětlování tohoto smyslu hráčům a hráčkám, které přirozeně mají tendenci vnímat testování tak, že testujeme je osobně a z jejich výsledků pak vyvozujeme závěry přímo k nim, což se ovšem neděje a věnujeme se pouze statistickým výstupům u dívek a u chlapců, nikoliv jednotlivým výsledkům, které mohou být zkreslené mnoha okolnostmi, které hráč nebo hráčka nemůže naplno ovlivnit. Statistické výstupy jsou v tomto přirozeně mnohem erudovanější, jelikož jsou o tuto odchylku částečně osvobozeny.
Plánujete navázat na získané zkušenosti hráčů a hráček ze soustředění i v sezóně?
Ano, jak jsem popisoval výše, navázali jsme hned další týden, kdy se zároveň s letní přípravou rozjely také halové tréninky. Soustředění tak pro nás byla výkopem tréninkových plánů.
Co bylo pro trenéry během soustředění nejnáročnější?
Vnímám, že u každé skupiny to byly trochu jiné výzvy. Obecně bylo asi nejnáročnější tvorba týmu – trenéři stáli před výzvou stmelit nové skupiny a nastavit společnou cestu tak, aby jí hráči a hráčky nejen rozuměli, ale i ji přijaly za svoji.
Je jednoduché věci přikázat a vynucovat. Mnohem větší výzvou, ovšem dlouhodobě stokrát přínosnější je týmy pro společné cíle a pro společnou cestu nadchnout. To byla opravdu náročná výzva. Vyžaduje od trenérů plné nasazení, jasnou vizi a musíte trefit průnik toho, co vychází z vašeho srdce a ze srdcí vašich hráček nebo hráčů. Troufnu si říct, že moc větších výzev pro kouče neznám.
Celkově pak náročná byla příprava soustředění, která mimo zraky svěřenců a svěřenkyň probíhá týdny před akcí, od velkých věcí, jako strava a doprava po přichystání deseti tréninků každé skupině.
Velké uznání a velký dík si zaslouží a ode mě mají všichni trenéři i další, kteří se na těchto přípravách podíleli, protože jsem tyto přípravy celou dobu mohl sledovat a všichni odvedli neskutečné množství práce.
V Lipníku pak už jen jedete a není moc chvilek se zastavit a odpočinout si. Myslím, že bez obrovského entusiasmu těchto lidí by tyto akce nešlo dělat tak dobře, jak je naši trenéři umějí. Dává to tomu to malé a důležité navíc.
Je něco, co už teď víte, že byste příští soustředění chtěli udělat jinak?
Soustředění jsme si vyhodnotili hned po jeho skončení. Vzešly nám z toho dobré myšlenky, jak udělat příští rok ještě lepší. Například směrem k tomu, jak poskládat harmonogram nebo jak ještě zvýšit sportovní kvalitu akce.
Jako tým, který soustředění organizuje i vede jsme velice ambiciózní a hodláme celou akci posouvat každý rok o úroveň výš.
Díky ještě jednou trenérům, organizátorům, hráčům i hráčkám i rodičům za to, že každý udělal část své práce a podpory, abychom opět vytvořili sportovní svátek pro náš rozvoj.