Židenická talentovaná dorostenka Viktorie Hrazdírová si z Olympiády dětí a mládeže, která se v červnu konala v Olomouckém kraji, přivezla bronzovou medaili. V rozhovoru se dozvíte, co říkala na nominaci nebo jak turnaj i své osobní výkony hodnotí.

Viki, v první řadě velká gratulace k zisku bronzu! Jaké máš z takového úspěchu pocity?

Je to úžasný pocit. Ze začátku jsem nevěděla, jak to budeme zvládat, protože co jsem slyšela, tak některé kraje měly mnohem větší přípravu než my. Ale myslím si, že jsme to s holkama zvládly na výbornou.

Do kádru ses dostala jako jediná hráčka Židenic. Co jsi říkala na nominaci?

Překvapilo mě, že trenéři vybrali hlavně mladší hráčky, ale z mého pohledu to na hřišti nešlo poznat. I tak jsme většinu zápasů zvládly bez problému. Samozřejmě mi tam chyběly nějaké holky, ale nominaci jsem nevybírala já.

Měl tým nastaveny na tento turnaj nějaké cíle?

Tak určitě jsme chtěly získat nějakou medaili, což se nakonec povedlo. Hlavně jsme si to tam jely užít, protože ne každý má možnost si zahrát na tak velké akci.

Měly jste poměrně nabitý program. Ve čtyřech dnech jste nastoupily do 9 zápasů. Jak náročný turnaj byl?

Bylo to hodně náročné, jak z fyzického, tak i z psychického hlediska. Většina holek z týmu, včetně mě, jsme ještě před olympiádou hrály v Brně na Opengamu a olympiáda začínala ve stejný den jak Opengame končil, takže jsme vlastně hrály týden vkuse. Mezi zápasy byla většinou velká časová prodleva a na halách i venku bylo hrozné teplo, takže jsme pak nevěděly, jestli je lepší být na hale nebo venku, to nám taky moc nepomohlo. Z psychického hlediska to bylo náročné hlavně v semifinále a v zápase o třetí místo, přece jenom to bývají nejdůležitější zápasy.

Ve skupině jste skončily druhé za Prahou. Který zápas byl pro tebe osobně nejobtížnější a proč?

Za mě to byl zápas proti Praze. Holky byly rychlejší, byly všude o krok napřed a vůbec se nám ten zápas nepovedl, nedokázaly jsme si vytvořit šance, byly jsme zmatené a strašně dlouho nám trvalo se rozhodnout, co uděláme, a to nás už většinou doběhly.

Do čtvrtfinále jste nastoupily proti Jihočeskému kraji, kterému jste nasázely 14 branek a postoupily tak do semifinále. Byl zápas i herně tak jednostranný nebo čím si vysvětluješ takový debakl?

Jednostranné to nebylo. Před zápasem jsme si řekly několik věcí, které bychom měly dodržovat, abychom si hru zbytečně nekomplikovaly, a to jsme vše splnily. Pak už nám jenom zbývalo dát nějaké góly a i to jsme splnily.

V těsném semifinále jste si ale vylámaly zuby na Olomouckém kraji. Co chybělo k postupu do finále?

Rozhodla psychika. Tento zápas byl nejnáročnější, jak psychicky, tak fyzicky. Potom co jsme dostaly gól na 3:2, tak naše psychika šla hodně dolů a nebyly jsme plně soustředěny na zápas. Začaly jsme zmatkovat a zbrkle jsme si nahrávaly na obsazené hráčky. Jak vyrovnaly, tak naše sebevědomí šlo ještě víc dolů, zatímco soupeřkám rychle narostlo. Potom to začala každá tahat na sebe, chtěly jsme rychle rozhodnout, nehrály jsme trpělivě a přestaly si nahrávat, čímž jsme ztratily několikrát míček a inkasovaly kvůli tomu i čtvrtý gól. Ke konci zápasu nám došly síly i fyzicky. Ale jak jsem říkala, ten zápas byl hlavně o tom, jak byl kdo nastavený v hlavě.

Chuť jste si alespoň spravily v boji o bronz, ve kterém jste porazily Liberecký kraj poměrně jednoznačně 5:1.

Zápas nebyl tak jednoznačný jak ukazuje výsledek, byl hodně vyrovnaný. Před zápasem jsme si opět řekly nějaké důležité připomínky, aby zápas dopadl stejně jak ve skupině, kde jsme vyhrály 3:0. Byly jsme hodně poctivé do obrany, na tu jsme se soustředily nejvíce, protože tam měly hráčky, které dokázaly vstřelit gól z půlky hřiště bez problému. Po první půlce to bylo 2:1 pro nás. O pauze jsme si řekly, že musíme více střílet a hrát trpělivě, abychom nedopadly jak proti Olomouci. Potom co jsme vstřelily gól na 3:1, tak jsme kontrolovaly hru až do konce. Soupeřky jsme skoro k ničemu nepustily a šlo vidět, že jejich psychika šla dolů. O chvilku později jsme přidaly čtvrtý gól a soupeřky šly ještě více dolů. Celkově si myslím, že jsme na tom byly už od začátku zápasu psychicky lépe než ony. Zbývala asi minuta do konce zápasu a soupeřky šly do šesti, ale my jsme jim hned míček vzaly a snažily jsme se to rychle přehrát do útoku, což se nám povedlo. Pátý gól do prázdné brány byl jen potvrzení, že medaile je naše. A gól jsem vstřelila já, ale bohužel to napsali někomu jinému z týmu. Pak už jen vypukly oslavy a nesmírná radost, že jsme to dotáhly až do konce a hlavně jsme byly rády, že jsme si splnily náš cíl.

Jak hodnotíš celou akci a své výkony na turnaji?

S holkama jsme si to moc užily. Jsem ráda v jaké jsme jely sestavě, myslím, že jsme si sedly a díky tomu jsme si to mohly užít na 100%. Své výkony hodnotím celkem pozitivně, myslím si, že se mi celkem dařilo a byla jsem ráda i za nějaké body. Měla jsem obavy, protože se mi v poslední době moc nedařilo, ale nakonec to bylo fajn.

Během sezony jsi měla zdravotní problémy. Na turnaji tě kotník netrápil?

Bohužel trápil, musela jsem si kvůli tomu dát jeden zápas pauzu, abych pak byla připravená na play-off. Ale naštěstí to nebylo tak hrozné, abych neodehrála zbytek zápasů.

Většina sportovců sní o tom, že se jednou zúčastní olympijských her. Ty ses už v podstatě dočkala, ačkoli se jednalo o Olympiádu dětí a mládeže. Jaké to bylo zúčastnit se takové akce a dokonce si z ní odvézt bronz?

Já už jsem byla na ODM v roce 2019 ještě s některými hráčkami z Židenic, tak jsem věděla, co mě čeká. Ovšem minule jsme skončily čtvrté, takže mým osobním cílem bylo získat tentokrát nějakou medaili, a to se nakonec povedlo, takže jsem to prožívala asi více než ostatní holky.

Po turnaji tě čeká návrat zpět do letní přípravy. Jak zatím hodnotíš předsezonní období?

Samozřejmě se snažím trénovat, jak to jen jde. Letní příprava je náročná, ale bez toho se nemůžeme pořádně připravit na sezónu, ale není to tak, že by se nedala zvládnout. Teď jsem měla pauzu, abych aspoň trošku zregenerovala z olympiády, pak jsem zašla na pár tréninků, a pak jsem odjela zase do Chorvatska, ale i tady se snažím něco málo dělat.

Chtěla bys na konec něco vzkázat čtenářům?

Užijte si léto, sportujte, bavte se a buďte na sebe opatrní. A jak já říkám, mějte se krásně, skládejte básně (směje se).