Viki, gratulujeme k ocenění! První nominace, hned vítězství a taky první rozhovor u nás na webu. Co na to říkáš?

Překvapilo mě to, ale z ocenění mám velkou radost. Měla jsem ale jiné kandidátky na tento měsíc.

V ženách jsi zasáhla už do 6 zápasů, více máš odehráno v juniorkách. Jak zatím hodnotíš své zásahy do utkání žen? Jsi spokojená se svými výkony a výkony týmu?

Individuálně si myslím, že jsem neodehrála špatné zápasy, vždycky to ale může být lepší. Z týmového hlediska to taky hodnotím celkem pozitivně, jen je škoda, že neproměňujeme více šancí, to by pak ty výsledky vypadaly o něco lépe než doteď.

Jaké jsou tvé silné florbalové stránky?

Řekla bych, že to určitě bude technika nebo střela tahem. Taky si myslím, že mám celkem dobré čtení hry.

Popiš nám tvé začátky. Ty nejsi v Židenicích od svých prvních florbalových krůčků, tak nám řekni, jak ses k florbalu dostala a jak se zrodil přestup do Židenic.

Florbal jsem poprvé zkusila ve druhé třídě ve školní družině, když mi všechny kamarádky odešly domů a zůstala jsem tam sama se samýma klukama, kteří zrovna hráli florbal. Pan učitel mi pak řekl, jestli si nechci zkusit zahrát s nimi, tak jsem šla a zjistila jsem, že v tom nejsem tak špatná a dokonce mě to i bavilo. Zrovna byl i u nás v Telnici nábor, tak mě tam naši hned přihlásili.

Zhruba tři roky zpátky, když jsem zrovna byla zraněná, jsem se rozhodovala, co dál, jestli nadále zůstanu u Buldoků nebo to zkusím někde jinde. V Troopers jsem už taky dál nemohla hrát, protože už byl velký rozdíl mezi mnou a klukama. Během toho mi napsala Šárka Stará, jestli to nechci zkusit v Židenicích, tak jsem si byla vyzkoušet jeden trénink tady a nakonec jsem se i rozhodla sem přestoupit.

Jakému sportu by ses věnovala, kdybys nehrála florbal a mohla se na začátku rozhodnout úplně pro cokoliv?

Vždycky mě hodně bavil badminton, takže asi ten bych chtěla hrát. Taky jsem chvíli přemýšlela nad futsalem, ale to jsem si naštěstí hned rozmyslela (smích).

Víme, že volného času mnoho není. Hraješ za ženy, juniorky, zároveň jsi ještě začala pískat. I přes to ale někdy volno je. Tak co dělá Viki ve svém volném čase? Má nějaké jiné koníčky?

Ve svém volném čase nejčastěji a taky nejraději spím, ale když už teda nespím, tak jdu třeba na procházku s pejskem. Občas s taťkem zajdeme právě na badminton, ale to jen výjimečně.

Jsi ještě školou povinná, studuješ střední školu. Jakému oboru se věnuješ a už jsi přemýšlela, co po maturitě? Chtěla bys zůstat v oboru?

Studuji obor Masér sportovní a rekondiční a ano přemýšlela, chtěla bych dál pokračovat na fyzioterapii, ale ještě se rozmýšlím, jestli na sportovního nebo lékařského. A taky bych chtěla zkusit nutriční terapii.

Jaké jsou tvé florbalové sny? Láká tě zahraničí?

Samozřejmě bych se chtěla dostat do reprezentace, to je sen snad každého sportovce. Do zahraničí bych se chtěla podívat, konkrétně do Finska, ale to až po maturitě a taky by záleželo, jestli bych se dostala někam na vysokou školu.

Kdo je tvojí inspirací? Máš nějaký vzor, který tě motivuje a táhne kupředu?

Posledních pár let se mi líbí Vanessa Rebecca Keprtová a Veera Kauppi, hrozně mě baví jejich hra.

A co zápasové rituály? Máš nějaké?

Před každým zápasem si musím pustit moji oblíbenou písničku Sarà perché ti amo, nic jiného asi nemám.

Jaký je tvůj nejoblíbenější florbalový moment?

Asi výhra s Buldočkama na Opengame 2019 nebo výhra s klukama v Troopers na Ostrava cupu 2020.

Jaký je tvůj největší florbalový úspěch? Jsi na něco pyšná?

Za dosavadní největší úspěch považuji třetí místo na Olympiádě dětí a mládeže z minulého roku. Nejvíce pyšná jsem asi na nás s holkama, jak jsme zvládly ten zápas o třetí místo psychicky, po nevydařeném semifinále jsem se bála, jak na tom budeme, ale zvládly jsme to na výbornou.

Co bys poradila florbalistům a florbalistkám, kteří jsou s florbalem teprve na začátku, ale v budoucnu by chtěli stoupat k těm nejvyšším metám? 

Aby nepřestávali hrát, i když se třeba tolik nedaří, jak by chtěli nebo se jim nepovede nějaký zápas, to k tomu prostě patří a taky chybami se člověk učí. A hlavně ať je to baví a užívají si každý moment na hřišti!

Není to dávno, co jsi vstřelila svoji premiérovou branku v Extralize proti Bohemce. Vzpomínáš si na tu branku a kam sis schovala míček? Má nějaké čestné místo? :-) 

Ano, vzpomínám si na to moc dobře, pořád si říkám, že jsem to mohla trefit napoprvé, ale jsem ráda, že jsem to tam aspoň doklepla (smích). Jelikož předělávám pokoj, tak je zatím na stole, ale brzo si ho předělám na lepší místo.

Viki, děkujeme ti za rozhovor, přejeme ať se ti i nadále daří a především přejeme hodně zdraví. Je něco, co by jsi chtěla vzkázat fanouškům a svým hlasujícím?

Děkuji moc za vaše hlasy, mile mě to překvapilo. Nezapomeňte dále sledovat naše zápasy a přeji Vám klidné prožití Vánoc a vánočních svátků!