Juniorky - vyjádření trenéra Zdeňka Franka

"Turnaj juniorkám nevyšel dle jejich očekávání. Sice obhajovaly dvě placky z předešlých ročníků, ale již od prvního hvizdu bylo jasné, že to v žádném případě nebude jednoduché. Velmi těžká skupina, nepřiměřeně velká dávka smůly a ne zcela ideální rozpoložení hráček, z čehož rezultovalo pouze jedno vítězství ve skupině a tři porážky. Ale jak ukázal další průběh, byly to porážky od budoucích semifinalistů, což potvrdilo, že naše skupina byla opravdu velmi vyrovnaná a nesmírně těžká. A dokonce poslední účastník semifinále nás vyřadil v Play Off. Ač by se tedy výsledkově mohlo zdát, že některá utkání byla jednoznačná, opak je pravdou. Holky se držely statečně, bojovaly s nasazením, ale většinou rozhodovaly chybičky a především větší střelecká potence soupeřek. Na nulu vzadu se opravdu hrát nedá a vyhrávat už vůbec ne."

"Na druhou stranu, holky se po vynucené pauze konečně dočkaly a mohly sehrát ostrá utkání. Byla vidět určitá nevyhranost, ale zápal do hry, nadšení ani bojovnost nechyběly. Ve vypjatých chvílích rozhodovala hlava a ta bohužel holky zklamala. A také nám chyběla ještě jedna rozdílová hráčka, která by se nebála vzít zodpovědnost na sebe. Ale na druhou stranu jsem rád, že se holky daly dohromady, konečně si zahrály a zápasy je bavily. A především, že to celé "přežily" ve zdraví, protože když jsem viděl, jak to v ostatních týmech odpadá, tak jsem o ně měl vážně obavy. Ale ustály to. Za celý turnaj, a to nejenom na hřišti, jim chci moc poděkovat a zvlášť si cením, že žádný zápas nevypustily, i když se nedařilo, a jely až do konce."

Junioři - vyjádření trenéra Michala Havelky

"Junioři odehráli na turnaji celkem 6 utkání. Cílem bylo se opět prezentovat hrou, při níž jsme díky vlastní iniciativě v utkání my hybatelem dění na hřišti. První utkání proti výběru Ňufíků v tomto směru působilo lehce neodvážně a zakřiknutě. Jednalo se o fyzicky, technicky i herně podobně vyspělého soupeře, se kterým jsme v zásadě odehráli vyrovnanou partii. Absencí větší míry odvahy a důslednosti jsme vyrovnaný duel nedokázali nakonec překlopit na svoji stranu. Výrazně lépe podoba hry působila v utkání proti SKV, kde jsme v nátlaku na soupeře naopak byli velmi důslední, stejně jako v obranné činnosti. Fyzicky i technicky se jednalo o srovnatelného soupeře. I přes to, že utkání působilo opticky vyrovnaně, jednoznačnou herní převahu z hlediska kontroly na hrou jsme postupně přebírali my. Zápas rozhodlo vhodné nastavení v hlavách našich hráčů a schopnost našich hráčů se samostatně rozhodovat a proměnit brankové příležitosti. Třetí utkání proti Tatranu Střešovice bylo ve znamení hry proti velmi organizovanému soupeři, který i přes poměrně nízkou individuální i fyzickou kvalitu svých hráčů dokázal utkání dovést k remízovému stavu. Z hlediska schopností hráčů činit na hřišti vlastní rozhodnutí jsme byli soupeřem, který měl jednoznačné předpoklady utkání ovládnout. Potenciál našich hráčů jsme díky naivní hře proti systémově hrajícímu soupeři nevyužili. Ne zcela ideální v tomto utkání byl postup našich hráčů z hlediska pochopení dění na hřišti. Jinými slovy jsme na dění na hřišti nereagovali hledáním efektivní cesty k přehrání soupeře, na místo toho jsme se soustředili na srovnání výsledku, nikoliv na efektivitu naší hry. Nevhodné nastavení celého týmu do tohoto utkání bylo do jisté míry dané také přístupem týmových lídrů, kteří toto utkání nedokázali odehrát s odvahou. Následující, tedy třetí páteční utkání, jsme odehráli proti výběru IBK Kuugga. Ačkoliv ráz utkání o něco více určoval technicky a fyzicky vyspělejší soupeř, první část působila relativně vyrovnaně. Pravděpodobně jiný vývoj by utkání mělo, pokud by se nám podařilo některou z našich šancí proměnit. Druhou část záhy soupeř převzal otěže a vlivem mnohých přesilových her poměrně efektivního soupeře jsme se již do utkání nedokázali navrátit."

"Vrcholem našeho účinkování na turnaji pak byla sobotní utkání play-off. Ranní zápas proti Spartě Praha začal dvěma poměrně náhodnými brankami do naší sítě a pokračoval dobýváním téměř nedobytného soupeře. Protivníka jsme převyšovali ve všech aspektech hry, tedy individuálně, fyzicky i schopností hrát. Poměrně dlouho jsme hledali efektivní cestu na dosažení soupeřovy branky, což bylo zapříčiněno velmi defenzivní hrou soupeře, která se po dvou brankách v úvodu utkání vyznačovala v zásadě pouze silně pasivním pojetím hry, tedy bez jakékoliv snahy konstruktivně ve hře tvořit. Díky vhodnému přístupu jsme nakonec soupeře zdolali, což je vzhledem k pojetí hry ze strany soupeře velmi pozitivní a potěšující. Sobotní odpolední utkání 16-finále proti výběru Slovácka přineslo hru proti soupeři, který byl fyzicky i technicky lépe vybaven. Velmi pozitivní v tomto utkání byla zejména schopnost našich hráčů se samostatně rozhodovat. I přes převahu soupeře ve fyzické a technické vybavenosti, jsme herně dokázali se soupeřem relativně držet krok díky poměrně dobrému čtení hry a pochopení dění na hřišti. Ačkoliv jsme v tomto zápase ne zcela dokázali převzít iniciativu nad hrou, odehráli jsme se soupeřem otevřené a divácky atraktivní utkání. Otevřená hra v tomto utkání více vyhovovala soupeři a umožnila mu v utkání vstřelit poměrně vysoký počet branek."

"Celkově turnaj vyvolává veskrze pozitivní dojmy jak z hlediska samotné hry, stále se zvyšující míry jejího pochopení a porozumění vlastnímu dění na hřišti, tak z hlediska vysoké míry samostatnosti a odpovědnosti hráčů jakožto jednotlivců vůči celku (týmu). I přes určitá zaváhaní, jejichž negativní dopady zatím část hráčů ne zcela chápe, lze v tomto směru konstatovat, že turnaj a celkové fungování hráčů na něm, ať už na hřišti, či mimo něj, mírně předčilo očekávání, a to zejména s ohledem na velmi dlouhou zápasovou přestávku, která turnaji předcházela. Hra jako taková v zásadě reflektovala aktuální trend a fázi tréninkového procesu a do budoucna upozornila na určité skutečnosti, na které bude nutné se zaměřit, zejména v oblasti vytváření brankových příležitostí a také jejich efektivního proměňování."

Dorostenky - vyjádření trenérky Natálie Janečkové

"Cíl, který byl pro mě nejdůležitější jsme splnily. Holky si turnaj naplno užily a florbalu si zahrály dost. Po tak dlouhé době bez ostrých zápasů jsem především chtěla, aby byl pro holky návrat na palubovku příjemný. Dílčími cíli bylo oprášit naší rozehrávku a vrátit se k tomu, kde jsme před přerušením soutěži skončily. Některým se to povedlo, jiné se do toho během turnaje dostávaly. Náš tým byl pomyslně rozdělen na holky, které v dorostenkach končí a na ty, co v této kategorii budou dále pokračovat. Nepřišlo mi tedy na místě po holkách chtít nové herní věci, na těch budeme pracovat během prázdninových soustředění a tréninků. Hummel jsme tedy braly jako zpestření letní přípravy, která právě probíhá a příjemný start letních prázdnin. Naší největší slabinou na turnaji bylo "neschopnost" dávat góly, což nám několikrát ztížilo průchod naší skupinou. Nutno ovšem vyzdvihnout výkon proti týmu Psy a kobri, který sice skončil výsledkem 4:0, ale za mě holky dostaly největší pochvalu. Soupeřkám nenechaly nic zadarmo a do obrany fungovaly velmi dobře. Dále je nutno vyzvednout výkon brankářky Aničky, která také předvedla velmi pěkné výkony."

Dorostenci - vyjádření trenéra Petra Bednáře

"Obecně hodnotím turnaj velmi pozitivně. Zahráli jsme si se soupeři, se kterými se běžně nesetkáváme, protože hrají v jiných soutěžích než my. I přes tento aspekt jsme sehráli skvělé zápasy, i když proti nám stáli papírově velmi silní soupeři jako Tatran nebo Vítkovice. Bylo patrné, že i proti těmto týmům lze hrát a náš herní projev spojený s nátlakovou hrou, rychlým přechodem na soupeřovu polovinu a častým zakončováním dělal soupeřům velký problém. Turnaj nám ukázal, že nastavený proces je smysluplný jak z hlediska individuálního, tak i týmového. Všichni hráči udělali velký posun jak po technické, fyzické, ale i osobnostní stránce, což je skvělá zpráva směrem do budoucna. V tomto trendu rozhodně budeme chtít pokračovat. Děkuji svým svěřencům za skvělý turnaj!"

Starší žáci - vyjádření trenéra Davida Bednáře

"Starší žáci absolvovali celkem 5 zápasů včetně jednoho zápasu play-off. Ačkoliv výsledky jednotlivých zápasů a turnaje jako celku byly bodově neuspokojivé, výsledky nejsou nejdůležitějším výstupem hry, kterým se tým měl prezentovat. Proto je důležité položit si otázku, jaký byl cíl našeho týmu na turnaji a za jakým účelem se takových turnajů tým i jednotlivý hráči účastní. Z našeho pohledu není cílem pouze vyhrát. Vyhrát samozřejmě chceme, ovšem nikoliv za každou cenu. Ne za cenu obětování předvedené hry výsledku. Cílem pro tým tedy bylo především opět zapojit po dlouhé době všechny hráče do procesu hry a dát jim prostor k individuálnímu řešení rozličných situací na i vně hřiště. Důležité bylo vytvořit atmosféru, ve které se hráč nebojí udělat chybu (nebojí se o výsledek) a může tedy zkoušet nejrůznější herní činnosti jednotlivce (např. klička při 1 v 1). Dále potom dát hráčům prostor pro sebevyjádření a tím hráče přimět k samostatnému uvažování o hře a nikoliv jen poslouchání pokynů/názorů trenéra. Tímto se snažíme docílit především pochopení hry ze strany hráčů, včetně umocnění jejich schopnosti hru sledovat a do budoucna samotnou hru kreativně a konstruktivně tvořit. Z pohledu hráčů by mělo být cílem především HRÁT, což ovšem často vzhledem k fixaci na výsledek nebo řešení aspektů hry, které hráči neovlivní (např. rozhodčí, soupeř), nefungovalo. Hráči se dokázali od výsledku oprostit a soustředit se na vlastní hru až ve chvíli, kdy zápas výsledkově považovali za ztracený. Samotnou předvedenou hru bych ovšem hodnotil vcelku pozitivně. U všech hráčů byl vidět velký posun v individuálních dovednostech, což považuji za velké plus s přihlédnutím na dobu covidu, kdy kontakt mezi hráči a sportem byl výrazně omezen. Tým se prezentoval aktivní, nátlakovou hrou, kdy nutil protihráče k chybě a poté se ji snažil potrestat. V průběhu turnaje se týmu dařilo zápas od zápasu zvyšovat počet střel i získaných míčků ve vyhraných soubojích. Hráči také samozřejmě často dělali chyby, ať už technické nebo pramenící z chybějícího přehledu ve hře. Tyto chyby ovšem by měly být podněty k poučení se z nich a také k další práci na tréninzích i v hlavách hráčů."

"Je třeba, jak už jsem naznačoval výše, si uvědomit, že v kategorii starší žáci jsou chyby ve hře výchovně žádoucí, pokud jsou důsledkem rozhodnutí, či činu hráče při jeho plné snaze a koncentraci. Při námi předvedené hře, kdy hráči napadali, útočili i bránili v pěti hráčích a snažili se primárně vstřelit gól, je nevyhnutelné inkasování branek, stejně jako jejich vstřelení. Tak také vypadal obraz většiny našich zápasů, kdy nějaké góly dal soupeř, nějaké dal náš tým a někdo vyhrál. Pro nás by ovšem nemělo být důležité gól nedostat (tedy cíl vedoucí k pasivnímu pojetí hry), nýbrž góly dávat (cíl vedoucí k aktivnímu pojetí hry a touze po iniciativě na hřišti). Tento cíl je právě ten, který dává hráčům veškerý prostor pro vlastní rozhodnutí a iniciativu. V návaznosti na to bych chtěl vyzdvihnout chování hráčů i mimo hřiště, kdy se již mnozí z nich projevili jako osobnosti schopné rozhodovat o vlastní hře (např. tvoření sestav) nebo motivovat tým k většímu nasazení. Tyto schopnosti, které ve hráčích podporujeme nedirektivním řízením ze strany trenérů, jsou nedílnou součástí osobnosti sportovce s tvůrčím a samostatným myšlením, který by měl být cílovým výstupem výchovy hráče."

"Na závěr hodnocení hry bych rád podtrhl výkon Martina Starého v bráně, který tým ve všech zápasech podržel jistým a koncentrovaným výkonem stejně jako mnohými neuvěřitelnými zákroky. Za sebe bych tedy turnaj hodnotil velmi pozitivně po všech stránkách, ať už herně nebo co se týče chování hráčů. Je ovšem škoda, že většina hráčů turnaj takto vnitřně nehodnotí, jelikož nenaplnil jejich očekávání stran tabulkových výsledků a získaných ocenění. Toto je nyní i do budoucna úkol trenérů, rodičů i hráčů samotných, pracovat se správnou motivací, aby tato byla vnitřní, zaměřená na zlepšení hráče po všech stránkách a požitek ze hry a nikoliv vnější, s orientací na srovnávání s druhými a ždímání výsledků z ne zcela vyspělých hráčů v procesu výchovy a sportovního vývoje. Na úplný závěr bych chtěl poděkovat rodičům a rodinným příslušníkům za podporu týmu na zápasech a především hráčům za maximální nasazení, obětavost, ukázkové chování a hlavně za skvělý zážitek, který mi dohled a sdílení turnaje s touto skupinou lidí nabídl."

Mladší žáci - vyjádření trenéra Jiřího Starého

"Mladší žáci vyrazili na turnaj OpenGame s cílem konečně si po hodně dlouhé době zahrát zase zápasy a pořádně si celý turnaj a hru užít. Vzhledem k několika absencím z důvodu začínajících rodinných dovolených jsme nakonec k zápasům nastoupili v počtu 10 hráčů do pole + gólman, to nám ovšem neubralo nic na elánu a nadšení pro hru. V zápasech na turnaji jsme se potkali jak se známými, tak s novými soupeři, některé zápasy byly vyrovnané, někdy byl soupeř lepší. Do budoucna tak víme, že je na čem pracovat a na tréninku musíme pořádně zabrat. V rámci turnaje jsme stihli navštívit i Jumppark, kde jsme přidali k běhání v rámci zápasů ještě skákání po trampolínách a kluci odcházeli z Jumpparku maximálně nadšení."

Elévky - vyjádření trenérky Markéty Sedláčkové

"Na brněnský turnaj Hummel Open game elévky vyrazily v mladším složení. Hráčkám chyběly zkušenosti, které však postupně nabíraly a od poloviny turnaje začaly holky být pro ostatní soupeře těžším oříškem. V základní části se nám po výsledné stránce moc nedařilo, ale holky byly odhodlané a na výsledek zápasu nebraly ohled a do každého zápasu šly na plno každou minutu. Jejich nadšení a zápal byl pro mě větší odměnou než jakákoliv výhra. Mě jako trenéra více těší to, když vidím na hráčích, že je hra baví, týmovost a neztrácejí chuť a elán do hry. To je pro mě to správné sportovní jádro každého hráče či týmu. A tohle všechno jsem u našich malých Dračic viděla. Vše následně ukázaly i zápasy například proti elévkám Bulldogs, které holky porazily 2:1. Výhra byla už jen sladkou tečkou za jejich bojovností a úsilím. Poté v play-off jsme se potkaly s pražskou Spartou, leaderem druhé skupiny. Spartu jsme pěkně potrápily a od výhry nás dělily doslova milimetry. Výsledek nakonec nedopadl pro náš prospěch a pro holky turnaj skončil, ale zážitky, radost sportovní duch a vůle se nevzdat, byly pravým kořením našich zápasů."

Elévové - vyjádření trenérky Noemi Knapové

"Na svém prvním a zároveň posledním turnaji této sezóny se představil početný tým elévů. Družstvo bylo složeno jak ze zkušených hráčů, tak z nováčků, pro které byl turnaj premiérou. To jim však nezabránilo k předvedení výborných výkonů jak v poli, tak v bráně. Nutno vyzdvihnout výkon Jakuba Hanuše, který v den svých desátých narozenin dopomohl hned 3 góly a 1 asistencí k vítězství nad FBS Olomouc. V tomto vítězném utkání byla kromě pohledného florbalu a skvělých individuálních výkonů všech kluků, cítit bojovnost po celé hale. To i díky fanoušků z řad rodičů, kteří vytvořili bouřlivou atmosféru, která hnala celý tým vpřed. Přesto, že se elévům v dalších zápasech nepodařilo vyhrát, začínající mladé naděje předváděly dravost, nadšení, týmového ducha a spolupráci, za což zaslouží velkou pochvalu."

Přípravka - vyjádření trenérky Šárky Staré

"Všechny děti přípravky se hrozně na OpenGame těšily. Turnaje se zúčastnili hráči, pro které to byl úplně první turnaj a hned pětkový na velkém hřišti. Všechny děti mě mile překvapily svým nasazením, bojovností, a největší radost mi udělalo jak se v průběhu turnaje zlepšovaly. Většina hráčů si vyzkoušela všechny posty. Kromě florbalu jsme si užili i společný oběd v pizzerii a akrobatické kousky v Jumpparku. Těšíme se na další turnaj TROOPERS cup v září!"

Fotogalerii z turnaje najdete na klubovém Flickru!