Luci, gratulace k ocenění nejlepší hráčka měsíce!

Je to ocenění z okolí, takže tímto děkuji fanouškům, takové věci vždy potěší! Ale asi to je i náhoda, komu se příspěvek zobrazí a zahlasuje (směje se).

Do tříčlenného výběru jsi byla vybrána podruhé v řadě, ale vítězství přišlo až teď v březnu. Co ty na to?

Je to příjemný pocit být nominovaná i podruhé. Vítězství, jak jsem už zmiňovala, beru trochu i jako náhodu, ale každopádně si ho vážím!

Daří se ti celou sezonu. Zvítězila jsi v kanadském bodování týmu, za 22 zápasů sis připsala 27 bodů. Jsi s tímto počinem spokojená nebo by sis přála mít více bodů ?

Určitě jsem víc něž spokojená. Někdy to tam padne, ani nevím jak, ale víme, co se říká - „Dělej, jako že jsi to tak chtěla.“ (směje se).

Letos jsi načala třetí extraligovou sezonu v Židenicích, která je zároveň pro tebe bodově nejpovedenější. 

Hrát Extraligu byl můj sen a zatím si ho úspěšně plním. Mám to štěstí, že moje výkonnost zatím roste a neklesá, což se může projevit na těch bodech. Ale chtěla bych zdůraznit, že na počtu bodů má výrazný podíl naše celá pětka. Je to projev toho, že spoustu věcí funguje tak, jak má.

Jak těžké bylo pro tebe zvyknout si na nejvyšší soutěž?

Ze začátku jsem byla ze zápasů hodně nervózní, ale to k tomu patří. Někdy mě to až ovlivňovalo v tom, že jsem dělala zbytečné chyby, které se snažím teď eliminovat. Ale už dokážu říct, že jsem si na tempo zvykla, baví mě to a ta začáteční nervozita opadla.

Týmu se podařilo splnit cíl a postoupit do play-off. Ale lehké to nebylo! Důležitý zápas s Bohemians jste musely dotahovat, ještě sedm minut před koncem jste prohrávaly o dva góly. Věřila jsi, že nepříznivý stav otočíte?

Původně jsme myslely, že play-off budeme mít jistější o pár zápasů dřív, ale po nevydařených zápasech jsme musely bojovat téměř až do konce. Ano, věřila jsem v otočení zápasu. Věřím nám pokaždé. Bez toho by to nešlo.

Myslíš si, že sobotní zápas se Startem jste zvítězily tak jednoznačně, protože z vás spadl ten postupový tlak? 

Podle mě je všechno v hlavě. Měly jsme tam klid, a díky tomu jsme zápas s přehledem dovedly do vítězného konce.

Koho by sis přála do play-off?

Takovou otázku teď můžeme slýchat často (směje se). Asi Chodov, i přesto, že ve druhém vzájemném utkání jsme prohrály celkem jednoznačně, tak z toho prvního vím, že je dokážeme pěkně potrápit. S Ostravou jsme už dlouho nehrály, tak nedokážu odhadnout, jak by zápas vypadal, ale přijde mi, že se výkonnostně zvedly. Že nechci Vítkovice, to asi komentovat nemusím (směje se). A s Tatranem se mi nehraje moc dobře, mají tam celkem dost individuálně dobrých hráček, a to není styl naší hry, my si potřebujeme spoustu věcí připravit a víc si nahrávat. Ale je dost možné, že právě ten Tatran na nás zbyde.

Ve čtvrtfinále budeme pasováni do roli outsidera. Bude vám to vyhovovat? 

Myslím si, že nebudeme mít v hlavě takové myšlenky. Každý může překvapit a určitě budeme bojovat stejně urputně jako minulý rok.

Extraliga žen na rozdíl od mužské Superligy nemá volno mezi koncem základní částí a čtvrtfinále play-off. Jak náročné je současné tempo pro tebe? Zvládnete se s holkama fyzicky připravit na náročné play-off?

Asi před dvěma týdny mi přišlo, že jsme byly „přetrénované“. Ale asi se to nějak přehouplo a těšíme se na play-off. Já bych hrála pořád, ještě mě to neopadlo, takže mně osobně to bez pauzy nevadí, ale nechci nic zakřiknout. Fyzicky to je určitě náročné, ale všichni máme stejné podmínky.